Rozhovor s autorkou knihy Gjorkové - Tajemství minulosti

Připravil jsem si pro vás rozhovor s Terezou Benešovou, kterou někteří z vás znají z jejího blogu pod přezdívkou Colleen. Zatím vydala knížku Gjorkové - Tajemství minulosti, kterou čtu a moc se mi líbí. Recenzi na knihu si přečtete v blízké době na blogu, ale teď už k rozhovoru. Jsem hrozně rád že s rozhovorem autorka souhlasila, a doufám že vás rozhovor potěší, a získáte pár nových informací.


Ahoj Colleen, děkuji ti moc, že sis udělala čas na tento rozhovor. Někteří čtenáři tě možná neznají, tak se nám prosím představ :)*

Není vůbec zač, já jsem moc ráda.
Jmenuji se Tereza Benešová, je mi 27 let a jsem studentka třetího ročníku FTVS UK. Narodila jsem se v Praze, ale teď žiji už šestým rokem na vesnici, kde jsem naprosto spokojená - je tu svatý klid :-D Mám ráda sport a lidi se smyslem pro humor. Sama sebe považuji za poměrně obyčejnou a nenápadnou osobu, jsem spíš introvert.
Psaní se věnuju oproti ostatním velmi krátce - necelý rok.

*Napsala jsi knihu Gjorkové - Tajemství minulosti, což je jestli se nemýlím tvá prvotina. Jak dlouho ti trvalo napsat knihu?*
- Ano, Gjorkové jsou prvotina. Vznikly z náhlého nápadu a z hlavy do počítače se dostaly zhruba během tří, čtyř měsíců.

*Gjorkové jsou často srovnávání s Harrym Potterem, co si o tom myslíš ty? Někomu to může připadat dobré, někomu zase ne, tak bych byl rád za tvůj
názor.*
- Kdyby mě lidé srovnávali s paní Rowlingovou, nepochybně bych byla nadšená, srovnávání Gjorků s HP už mě ale těší méně. Na druhou stranu nepopírám, že ze začátku ta podobnost je. Nebyl v tom záměr,ani snaha někoho kopírovat, ale spíš způsob, jak dostat svoji hrdinku odněkud někam. Jestli to byl způsob šťastný, ať posoudí jiní.
Od čtenářů jsem zatím slyšela vlastně jenom dva názory - buď se jim to líbí, protože jim to připomíná něco známého, co měli rádi, nebo jim to vadí.

*Jak tě vlastně napadl svět ve vodě? Vodní škola a tak?*
- Je to pro čtenáře a lidi všeobecně, stále ještě poměrně neprozkoumané území, které mi dává v podstatě volnou ruku. Tvorové žijící dole, všechny vodní zákonitosti... je to neokoukané a díky tomu je celé to prostředí celkem pružné a dobře se s ním pracuje.
A škola? - Jestli mám mít moudré obyvatele, nějaká vzdělávací instituce tam být musí ;-)

*Jak to probíhalo když jsi knihu chtěla vydat u nějakého nakladatelství, jak dlouho to trvalo a tak?*
-Nejvíc práce na celém textu odvedla Paccia Domna, která ten příběh dostala do ruky jako první a v té době ještě značně nehotový. Vytahala z něj všechny chyby, nelogičnosti a jiné zrůdnosti, a spolu jsme mu daly asi během dvou měsíců publikovatelnou formu. Tu jsem pak někdy v lednu zkusila nabídnout nakladatelství. Poslala jsem email s průvodním dopisem a ukázkou, a asi po čtrnácti dnech mi zazvonil telefon a pan Krigl mi sdělil, že se mu ukázka líbí a jestli bych mu mohla poslat celý rukopis.
S textem pak už dál pracovala paní korektorka, se kterou jsme si ho přehazovaly zhruba další měsíc. Když budu počítat dobu od poslední tečky do vydání, tak se dostanu někam ke čtyřem, pěti měsícům.

*Chtěla jsi vždycky napsat nějakou knihu, nebo se to stalo jen nějakou náhodou?*
- Upřímně, asi nechtěla :-D Možná, když sáhnu někam hodně hluboko do paměti, tak bych nějakou dětskou spisovatelskou touhu vytáhla, ale já v těch sedmi, osmi letech chtěla být i popelářkou, tak bych to nebrala moc vážně :-D
Takže mluvíme spíš o náhodě.
Když jsem psát musela (slohové práce apod.), tak mě to nebavilo. Teď psát chci, baví mě to a svým způsobem mě to i naplňuje. A dokud budu mít o čem, budu v tom pokračovat. Z nutnosti psát nebudu.

*Která postava z tvé knihy je tvá nejoblíbenější, a kterou naopak vůbec nemusíš?*
- To je docela těžká otázka :-D Svým způsobem je mám ráda všechny, protože jsou to takové moje děti. Ale pokud mám někoho opravdu jmenovat, tak jsem si celkem oblíbila Jacka Davise a za nejméně oblíbenou postavu bych si vybrala Caroline Backetovou.

*Jak trávíš volný čas?*
- Volný čas? Co to je? :-D
Ne, tak - Mám šestiletého syna a rodinu, které jsem se díky škole a práci v poslední době nevěnovala tolik, kolik bych chtěla a měla. Pokusím se jim ten nedostatek času o prázdninách trochu vynahradit. Taky nějakou knížku bych si ráda občas přečetla, ale je fakt, že prostě není kdy. Kdyby měl den čtyřicet hodin, vůbec bych se nezlobila :-D

*Pracuješ už na pokračování Gjorků?*
- Snažila jsem se, ale o zkouškovém jsem se snažit přestala. Nebyly na to myšlenky. Teď bych se zase ráda začala snažit, ale přibrala jsem si k tomu i jeden (zatím tajný :-D ) projekt, který jsme si vymyslely s Terkou Matouškovou, Bárou Jiříčkovou a Terkou Janišovou. Tak uvidím, jak budu stíhat. Zatím mám spíš takové střípky, které dohromady nedají víc, než dvě kapitoly.

*A kolik plánuješ vlastně ještě dílů? Bude to pokračovat,  že bude každý ročník zvlášť? :)*- Já jsem sérii původně snad ani neplánovala, ale nějak se mi to vymklo :-D
Měla bych se vejít do tří knih. Respektive, jestli se mi to zase vymkne, tak budou ty knihy tlusté, ale víc jak tři nebudou.
Každý ročník zvlášť nechci. Díly na sebe budou vzájemně navazovat. Což znamená, že pojedeme i přes školní prázdniny a dokonce je dost dobře možné, že se do školy už vůbec nevrátíme. (Teď teda ale prozrazuju hodně :-D )

*Čteš YA knihy? Jestli jo, které jsou tvé nejoblíbenější? :)*
- Já jsem za posledních pár let přečetla tak málo knih, že by mě měla hanba fackovat. Jediné co čtu, jsou tak maximálně školní skripta...
Takže odpověď zní ne, ale ráda bych to napravila. Mám už poměrně slušný seznam toho, co bych si v nejbližší době chtěla přečíst. A hned při nejbližší příležitosti začnu Divergencí, kterou jsem teď dostala k narozeninám. Fakt se na ní těším.

*Máš něco společného s nějakou postavou z tvé knihy?*
- Svým způsobem ano, ale neřeknu s kterou, ani co. Čtenář, který mě nezná, to ale nepozná, protože i já sama jsem to vlastně zjistila docela nedávno, když jsem o tom začala hlouběji přemýšlet. Navíc se to v prvním díle vlastně ani neobjeví. Možná jen trochu.
Ale to je asi normální, že se do příběhu nebo postav promítají zážitky, zkušenosti nebo něco ze života toho, kdo je píše.

*A jak vlastně probíhalo psaní knihy?*
- Celá kniha vznikla během docela krátké doby, až mě samotnou dnes překvapuje, jak se mi to vlastně podařilo.
Nepsala jsem každý den, ale když jsem měla čas a tu správnou „náladu“ dokázala jsem nadatlovat za den i celou kapitolu. Je fakt, že jsem v té době prakticky nemyslela na nic jiného, takže to šlo snadno :-D

Ještě jednou ti děkuji Colleen za rozhovor, jsem rád že sis udělala čas, a doufám že se čtenářům také líbil. Kdyby jste měli na autorku nějaké otázky, tak je piště do komentářů, a buď si je autorka přečte a odepíše vám sama, a nebo jí je pošlu, a odpovědi vám taky pošlu :))