Svět knihy 2014 - report z mé úplně první návštěvy veletrhu

Tak jsem se rozhodl, že napíšu nějaký report ze Světa knihy, když už jsem tam konečně taky byl. Jednalo se nejen o mou první návštěvu, ale taky o můj úplně první sraz s ostatními bloggery, které jsem ještě v pátek znal jen z facebooku nebo blogů. Vyjel jsem s mamkou a sousedy do Prahy v sobotu ráno a nejhorší na tom bylo to vstávání ve 3 hodiny. Cestou do Prahy jsem si chtěl číst, ale moc to nešlo, protože se mi chtělo spát. Ale to jen takový úvod, přejděme teď už konečně na Svět knihy.

Před půl desátou jsme s kámoškou už vcházeli do areálu, kde ještě před vchodem do budovy stál velký kamion Knihcentrum.cz, který tam měl takový menší stánek a za vyplnění krátkého dotazníku jsme si mohli vybrat jakoukoliv knížku. Moc zajímavý výběr tam nebyl, tak jsem si vzal knížku o Jaromíru Jágrovi (viz. pak fotka na konci článku). Teprve když jsme vstoupili do budovy, tak jsem pocítil tu pravou knižní atmosféru. Všude samé stánky s knihami, plno lidí, nakladatelství, které jsem znal, ale některé i neznal, slevy, soutěže, lidi v maskách (nejvíc se mi líbily postavy ze Star Wars, ale bohužel jsem se s nimi zapomněl vyfotit) a taky třeba stánky různých zemí, jako třeba Francie, Španělsko, Maďarsko (což bylo hlavním hostem), Slovensko, atd. Prostě úplně skvělé. Nejdřív jsme si to všechno prošli, abychom věděli co kde je, a pak jsem už začal nakupovat. U BBartu měli třeba akci, když si koupíte 3 knížky, tak tu s nejmenší cenou máte zdarma, takže jsem toho hned využil. Skvělé akce měl i stánek Euromedia, který tam měl na některé knihy velké slevy, takže jsem si vybral Železného krále a Železnou dceru pro sebe, a pak Cesty domů 1 a 2 pro mamku. A pak tady byl stánek Albatrosu, který byl úplně největším stánkem v celé budově.

Albatros měl slevy od 20% do 70%, takže trvalo dlouho než jsem si něco vybral, protože bych bral nejraději vše. Nakonec jsem se rozhodl vzít si první díl Erilian, když byla odpoledne beseda s autorkou a pak knihu Prvních 100, která tam byla už poslední a asi by ani ten den další nedorazila. A teď začala ta pomalejší část. I když byl stánek obrovský, tak byl ale taky úplně přecpaný. Takže jsem si počkal nějakou chvíli v řadě, než jsem se dostal vůbec v pokladně. Jde vidět, že Albatros měl (má) na veletrhu velký úspěch.

Ve 13 hodin začínala beseda s Terkou Janišovou, autorkou trilogie Erilian. Ještě chvilku před besedou jsem se seznámil s Vendeou, Abyss, Kath, Suši, Willindou, Freckles, Terezou Peckovou z CooBoo a to je asi všechno, snad jsem na nikoho nezapomněl. Beseda se mi moc líbila. Terka mluvila jak o třetím díle, tak o její první povídce v sedmi letech, ale taky o tom, že plánuje nějakou další knížku, o které zatím ale nic neřekla, tak snad příště. Taky mluvila ale o škole, spolupráci s CooBoo, vytváření obálek a obrázků pro její knihy, atd. Pak přišla řada na dotazy. Asi jsme se styděli, nebo jsme nevěděli na co se ještě zeptat, protože se nikdo nehlásil. Pak se ale přihlásil Medroš a měl rovnou plno dotazů, u kterých jsme se i zasmáli. Nakonec besedy se ti co chtěli podepsat knihu/knihy nebo záložku postavili do řady a čekali na autogram. Jsem tak rád, že jsem ho získal taky. Kdo z jakéhokoliv důvodu besedu nestihl, tak video je přidáno na fb stránkách Erilian a to zde.

Po besedě jsme šli za Terkou Peckovou, protože jsme byli pozvání na Sraz s CooBoo, na který jsem se hodně těšil, protože to byl pro mě úplně první sraz. Když jsme si všichni někam sedli, tak jsme si mohli vybrat jednu ze dvou knížek od CooBoo jako dárek. Já si vybral Potrhaná křídla od Ruty Sepetysové, protože co jsem slyšel, tak všichni chválili její knihu V šedých tónech. Hned jsem se seznámil s ostatními, kteří seděli poblíž a ještě jsem je ten den neviděl. Takže už znám taky osobně Rodaw, Filipa, Yanny, Syki, Michala z CooBoo a taky od Syki kámošku Janu, u které jsem nějak zapomněl na přezdívku. Jen jsme neslyšeli moc dobře na druhý konec, tak jsme řešili knížky, jejich konce, pak jsme přešli na seriály, srazy, atd. Suši poslala pro někoho už známý (pro mě neznámý, ale už jsme o něm tolikrát slyšel) "deníček" a fixy, abychom se všichni podepsali. Bylo to vážně skvělé odpoledne. Čas ale strašně rychle ubíhal, a tak když se vydávala už pryč Rodaw a další bloggeři, tak jsem taky šel, protože jsem spěchal na vlak. Bohužel jsem se ani nestihl pozdravit s Bětkou, která dorazila chvilku předtím, než jsme odcházeli. Stihl jsem si jen u Vendey objednat knížku z BookDepository, na kterou se už moc těším, tak uvidíme jestli mě bude bavit. Když jsme odcházeli, tak jsem teprve zjistil, že venku prší, takže jsme s kámoškou utíkali na vlak, cestou jsme se setkali s jejím taťkou a z Holešovic jsme vyrazili na Hlavní nádraží, kde jsme si prošli pár obchodů (samozřejmě i Neoluxor) a pak jsme se vydali vlakem domů Myslel jsem, že se mi bude chtít cestou domů spát, ale vůbec nechtělo, tak jsem se začetl do Prvních 100, kteří mě zatím dost baví.

Nevím, jestli vůbec někdo četl tento článek dokonce, ale jestli jo, tak máte můj obdiv a ještě ale nekončíme. Domů jsem nakonec dorazil s 11 knihami a plnou taškou časopisů, dárků a editačních plánů. Moc mě mrzí, že jsem nestihl Tomáše Kluse, na kterého jsem se moc těšil, ale tak snad jindy. Jinak to byl úplně skvělý zážitek, jsem rád, že jsem vás všechny poznal, děkuji CooBoo za skvělý dárek a těším se, až se zase potkáme na nějakém srazu, který bude snad někde na Moravě nebo ve Slezsku.

A ještě bych chtěl poděkovat Abyss, která mi dala skvělou placku jejího blogu.

(ARC review) První stříbrná kniha snů

Autorka: Kerstin Gierová
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 352
Díl: první
Rok vydání: 2014
Hodnocení obálky: 5/5

Tajuplné dveře s klikou ve tvaru ještěrky, mluvící sochy a zdivočelá chůva se sekerou… sny Liv Silberové jsou poslední dobou docela strašidelné. Obzvlášť jeden ji neustále pronásleduje. V tomhle snu je v noci na hřbitově a pozoruje čtyři kluky během jakéhosi podivného magického rituálu. 
Ti kluci jsou jí ale povědomí a není to náhoda, skutečně existují, chodí totiž s Liv do školy a vlastně jsou docela fajn. A někteří teda obzvlášť ;)

Opravdu strašidelné – ještě strašidelnější než jakýkoli hřbitov v noci – je to, že tihle kluci o ní vědí věci, které by ve dne nikdy nahlas neřekla, leda ve snu. Jak je tohle možné? Je to pořádně zamotaná hádanka, ale hádankám nemohla Liv nikdy odolat…

Měsíční chvástačka - Únor, březen a duben 2014

Tohle meme pořádá Judit.

Ke konci každého měsíce zveřejním knihy, který jsem za ten měsíc přečetl, ale mohou se zveřejnit knihy, které někdo: koupil, vyhrál, dostal jako dárek, nebo které dostal na zrecenzování.

Takže po dlouhé době tady přidávám zase Měsíční chvástačku. V posledních měsících nebylo moc času, takže moc knih nebylo a  nebylo se moc čím chvástat, a proto jsem se rozhodl udělat společný článek. V lednu jsem si nepořídil žádnou knihu, takže ten do článku ani nezapojuji. V únoru jsem byl vybrán nakladatelstvím CooBoo jako nový recenzent, za což ještě jednou moc děkuji, protože to byla úžasná zpráva. Ale teď už konec povídání a přejdeme ke knížkám, přece jen, Chvástačka je hlavně o knížkách. Takže za tyto 3 měsíce mi přibyly v knihovničce 4 knížky a 2 e-booky. Takže celkem 6 skvělých knížek.

Hned začátkem února jsem si pořídil dvě knížky. První knihou je Hra lží - Nikdy v životě od Sary Shepardové. Jedná se o druhý díl Hry lží, kterou jsem četl a byla vážně skvělá, takže se už těším až se začtu, protože co jsem slyšel, tak se mám na co těšit. Druhou knihou co jsem si v únoru koupil je Jsem roztříštěná od Tahereh Mafi. Kniha mě už delší dobu lákala, ale nikdy jsem nevěděl jestli mě bude bavit. Když jsem jí ale viděl v knihkupectví, tak jsem si řekl, že to prostě zkusím a uvidím, jestli mě bude bavit, tak jako ostatní. Snad jo, protože vypadá fakt skvěle.

Pak tady máme recenzní e-book od CooBoo, který přišel koncem února. Jedná se o knihu Panika od Lauren Oliverové, na kterou jste si mohli na blogu přečíst už i recenzi. Byla to vážně skvělá kniha a určitě si jí ještě někdy přečtu.

Další recenzní výtisk je od Fragmentu a to kniha, na kterou jsem už delší dobu čekal a to Bohové Olympu - Hádův chrám od Ricka Riordana. Jak asi většina z vás ví, tak knihy o Percy Jacksonovi jsou mé nejoblíbenější, takže bylo jasné, že si tuto knihu přečtu co nejdřív. Už jí mám přečtenou, ale recenzi teprve chystám. Můžu vám už předem říct, jak bych knihu popsal jedním slovem. SKVĚLÁ. Ale to se dalo čekat, když mě zatím žádná kniha od Ricka nezklamala.

Teď tady máme další recenzní e-book od CooBoo a to První stříbrnou knihu snů od Kerstin Gierové. Tu jsem dočetl včera a byla prostě skvělá. Podle anotace jsem nevěděl co čekat, ale nakonec velmi mile překvapila. Byla to taky první autorčina kniha, kterou jsem četl, ale určitě ne poslední. Rozhodně se máte na co těšit až kniha vyjde, ale víc se dozvíte až v recenzi, která bude dnes, nejpozději zítra.

A poslední knihou měsíce dubna byla všemi dlouho očekávaná kniha. Závěrečný díl trilogie. Ano, jestli jste si mysleli knihu Aliance od Veronicy Roth, tak jste si to mysleli správně. Sice jsem ještě nečetl druhý díl, ale když byl ten Den bez DPH a já jí viděl v knihkupectví, nemohl jsem odolat si jí koupit. Tak snad se mi bude druhý i třetí díl líbit, tak jako první díl. Aliance není na společné fotce protože už si jí půjčila kámoška, ale ještě před půjčením jsem jí vyfotil.

Tak to je pro dnešní Měsíční chvástačku všechno. Další chvástačka snad bude koncem května s více knihami než jednou nebo dvěma. A co jste si pořídili vy? Piště do komentářů, třeba se něčím inspiruji. :))

Filmová podoba týdne (33)

Toto meme pořádám já.

V tomto meme půjde o to představit čtenářům i filmové a seriálové podoby knih.

Název filmu: Hvězdy nám nepřály
Režie filmu: Josh Boone
Název knihy: Hvězdy nám nepřály
Autor knihy: John Green

Film podle knižní předlohy Johna Greena se točí okolo příběhu šestnáctileté Hazel Grace Lancaster, které před třemi lety diagnostikovali rakovinu štítné žlázy. Hazel se na schůzce podpůrné skupiny seznámí s Augustem Watersem, vyléčeným pacientem leukémie, který tam chodí jako podpora svého kamaráda. Když se jejich vztah začne prohlubovat z pouhého přátelství, snaží se Hazel uchovat si odstup, protože se bojí, že zemře a Guse to hodně poznamená, ale Gus se jí snaží splnit její největší přání, a to je letět do Amsterodamu a setkat se s jejím oblíbeným spisovatelem Peterem van Houtenem.

Můj názor: 
Po hodně dlouhé době jsem připravil Filmovou podobu týdne. Je vtipné, že já, který jsem toto meme vytvořil, jsem teprve u 33. článku, a někteří už jich mají skoro 100, možná i víc. Ale já si většinou na žádný film nevzpomenu, ale snad už budu přispívat pravidelně. O důvodu mé neaktivity na blogu v poslední době se dozvíte koncem týdne v článku. Ale teď k filmu. Jak většina víte, tak film v kině teprve bude, ale protože knížka byla skvělá, tak se na film hodně těším. Rozhodně si na film zajdu do kina, tak snad bude film tak skvělý jako knížka. Vtipné je, že herci, kteří tady hrají hlavní postavy (zamilovaný pár), tak ve filmovém zpracování Divergence hrají sourozence. Na CSFD ještě není hodnocení, takže to Vám tady nenapíšu, ale už podle traileru vypadá, že se bude jednat o vážně skvělý a dobře zpracovaný film. Tak uvidíme.

Plakáty k filmu:

 

Trailer:

Zdroje: -http://www.csfd.cz/

A co vy? Chystáte se na film, nebo Vás moc nezaujal? A četli jste knihu? Pište do komentářů :)

(RC review) Hledání Aljašky

Autor: John Green
Nakladatelství: Knižní Klub
Počet stran: 256
Rok vydání: 2013
Hodnocení obálky: 5/5

Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.

(RC review) Panika

Autorka: Lauren Oliverová
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 312
Rok vydání: 2014
Hodnocení obálky: 5/5

Panika začala jako spousta věcí v Carpu, nudném malém městečku uprostřed ničeho – protože bylo léto a nebylo co dělat. O co v téhle hře jde? Je to prosté. Nemít strach.
Heather nejdřív ani nenapadlo, že by se do Paniky pouštěla. Nikdy by si nepomyslela, že je nebojácná a že by chtěla vyčnívat. Ale pak zjistí, že je tu něco a někdo, pro koho stojí za to bojovat, a je statečnější než kdy dřív. V sázce je příliš mnoho, ovšem výhra stojí za to, tolik peněz by jí umožnilo navždy opustit nenáviděné město a nechat starou Heather za sebou, pohřbenou v prachu. Dodge se Paniky nikdy nebál, právě naopak. Pohání ho jeho tajemství, díky němu hladce prochází každým dalším kolem a je si sám sebou jistý. Ví, že vyhraje. Ale netuší, že není sám, kdo má tajemství. Všichni mají nějaký důvod proč hrát. Heather a Dodgovi přinese hra nová spojenectví, překvapivá zjištění a možná i nějakou tu první lásku – a vědomí, že někdy nejvíc potřebujeme právě to, čeho se k smrti obáváme.

Bojíte se třeba cirkusových klaunů a máte strach už jen když je vidíte na obrázku? Bojíte se když jste ve výšce, že spadnete? Máte velký strach z hadů? Tohle všechno může způsobit jednu jedinou věc. Paniku. A právě toto napadlo tvůrce středoškolské hry Panika - nemít z ničeho strach. A chcete překonat ten strach váš? Tak neváhejte a přečtete si Paniku!

Panika. Hra středoškoláků, která má tajné porotce, o kterých nikdo nic neví. Hra, ve které musíte překonat svou vlastní paniku, jestli chcete vyhrát hlavní výhru, která je opravdu lákavá. Heather ani sama neví proč se do Paniky přihlásila. Byla na hlavním seskoku podpořit svou kamarádku Nat a nakonec skočila i ona. To Dodge měl důvod k tomu, aby se do Paniky zapojil. A ne jen zapojil, chtěl jí i vyhrát! Přitom všem se Heather s Dodgem, Nat a Bishopem natolik spřátelí, že vzniknou i nová spojenectví. A jak to všechno dopadne? Kdo vyhraje Paniku? A zemře někdo? To vše se dozvíte v novince od Lauren Oliverové.

Hlavními postavami jsou Heather a Dodge. Heather žije se svou mladší sestrou Lily a věčně opilou nebo zdrogovanou matkou Kristou v karavanu. Měla nejlepší kámošku Nat a nejlepšího kámoše Bishopa, který nesnášel jejího (teď už bývalého) kluka. Ani nevěděla proč se přihlásila do Paniky. Možná si chtěla dokázat, že se přes rozchod už přenesla a má na víc. Zato Dodge byl úplný pravý opak. Věděl už od začátku proč se chce do Paniky přihlásit. Kvůli pomstě. Žil se svou matkou a starší sestrou Daynou v malém bytě. Dayna měla ochrnuté nohy a i když jí doktoři moc nadějí na to, že se znova postaví nedávali, tak Dodge věřil v to, že jo. Už od začátku jsem si všímal, jak má každá postava úplně jiný charakter a zkoušel jsem, kterou si víc oblíbím. Myslel jsem si, že to bude Dodge, a taky celou dobu i byl, ale Heather měla taky něco do sebe. Nakonec je to asi Heather, kterou jsem si víc oblíbil. Ale postavy autorka promyslela skvěle. Celou dobu jsem se o ně bál, protože autorka je schopná i nějakou postavu v knize zabít.

Tahle kniha by se dala označit jedním slovem. Byla prostě BOŽÍ! Ze začátku jsem vůbec nevěděl o čem kniha je, protože jsem si nečetl nikdy anotaci Paniky, jen jsem znal obálku, která mě hodně zaujala, takže mě vážně hodně příběh zaujal. Nejdřív jsem si myslel, že to bude něco jako Hunger Games, protože když jsem začínal číst, tak jsem si myslel, že budou mezi sebou všichni bojovat o hlavní výhru, ale až tak úplně to nebylo. Bylo to jiné a proto tak skvělé. Je to úplně kniha od Lauren Oliverové, kterou jsem četl, i když jsem už dávno uvažoval, že bych si i její ostatní knihy někdy přečetl.

Když už jsem se předtím zmínil o obálce, tak musím zhodnotit i jí. Obálka je prostě nádherná. Abych pravdu řekl, líbí se mi i víc než ta originální, i když je máme skoro stejné, tak se mi líbí víc náš styl písma na obálce než jejich. V textu jsem nenarazil ani na nějaké chyby, možná tam byly, možná ne, ale jelikož mě příběh tak zaujal, tak jsem si ničeho nevšímal. Kniha se četla vážně rychle a úplně ubíhala, takže jste se nenadáli a byl tady konec, nad kterým jste jen zírali překvapením co se vlastně stalo. Dobré bylo taky to, že se střídaly kapitoly z pohledu Heather a z pohledu Dodge, takže jste mohli poznat každého z nich z obou pohledů. Když jsem knihu dočetl, tak jsem začal přemýšlet nad mnoha věcmi, a třeba i nad tím, jestli bych se do Paniky taky přihlásil. Hlavní výhra je sice lákavá, ale asi ne no.

Knihu bych chtěl doporučit úplně všem. Myslím, že se kniha bude líbit těm co mají rádi akci, napětí, dobrodružství, ale i lásku, přátelství a hlavně skvělé knihy. Myslím že nikdo neudělá přečtením Paniky chybu. A třeba překoná i tu svou vlastní paniku.

V té tmě je ale nebylo vidět. Světla baterek a ohňů ozařovala jen břeh, pár decimetrů inkoustově temné vody a tváře lidí, kteří skočili a teď se vítězoslavně pohupovali nad hladinou, příliš nadšení na to, aby cítili chlad, a hecovali svoje soupeře.

Tímto bych chtěl poděkovat nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního e-booku.
Knihu si budete moct zakoupit zde, až vyjde.
Obrázky byly použity ze stránky Google.
Ukázka byla použita z knihy.

(RC review) Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 192
Rok vydání: 2013
Hodnocení obálky: 5/5

Klasický psychologický román, fantastický příběh aristokrata, jemuž kouzelná moc umění propůjčila věčnou krásu a mládí. Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho podoba na plátně stárne a ohyzdní podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik mladíků uvedl do zkázy.

Klasika je klasika. A kniha Obraz Doriana Graye prostě klasikou je. Několikrát zfilmovaný příběh, který většina lidí zná, ale někteří taky ne. Já ho donedávna znal jen z názvu, nevěděl jsme o čem kniha je, nebo jestli by mě bavila. Ale hned jak jsem se začetl, zjistil jsem, že mě kniha bude bavit.

Obyčejný mladík Dorian Gray se stane múzou a modelem malíře Basila Hallwarda. Když ho ale Basil maluje, přijde k němu malířům přítel lord Henry Ashton a začne mu říkat, že jde hlavně o mládí a krásu a mění Doriana k horšímu. Dorian si uvědomí, že nakonec bude obraz jen ukazovat jak vypadal předtím, i když bude už starý. Tak Dorian vysloví přání, že chce, aby obraz stárl místo něj a nesl všechny následky. Přání se vyplní, ale Dorian se stane horším člověkem. A co bude následovat? Bude chtít Dorian tak žít pořád? To se dozvíte v této skvělé knize od Oscara Wilda.

Oscar Wilde byl britský dramatik, prozaik a básník. Velmi rychle se stal váženou autoritou a znalcem umění. Obraz Doriana Graye poprvé vyšel v roce 1890, ale slávu mu přinesly hlavně divadelní hry. Od autora jsem četl ještě knihu Šťastný princ a jiné pohádky, kterou jsme měli v povinné četbě. Obě knihy se liší, Šťastný princ jsou pohádky, Obraz Doriana Graye zase psychologický román, ale obě knihy jsou skvělé.

Tato kniha byla vážně dobrá. I když má necelých 200 stránek, tak má menší písmo, ale čtení bylo prostě skvělé. Příběh mě zaujal, autor ho skvěle a hlavně čtivě napsal, že jsem se od knihy nemohl odpoutat a četl jsem pořád dál a dál, až jsem se dostal na konec, který byl vážně povedený. Rozhodně to není naposled co si knihu přečtu. Musím říct, že se povedla taky obálka knihy, která vypadá úplně skvěle, i když na obrázků je červená, tak naživo je růžová, ale když se sundá přebal knihy, tak je tmavě červená. Tady nakladatelství podle mě neudělalo chybu, protože obálka na první pohled hned zaujme.

Ani jsem si nevšímal nějakých chyb v textu. Buď tam žádné nebyly, nebo jsem si jich prostě nevšiml přitom, jak mě kniha chytla. Sice nemusím nějak klasiku a mám raději nové knihy, dystopie, upíry, YA a tak, tak občas neuškodí si takovou klasiku přečíst. Už delší dobu se chystám třeba na Bídníky, ale to je "trošku" na delší čtení. Určitě si knihu přečtěte. Filmové zpracování jsem ještě neviděl, takže nemůžu posoudit jaké je.

Knihu určitě doporučuji všem, protože vím, že někteří jí mají dokonce i v povinné četbě jestli se nemýlím. Nevím sice, jestli se bude všem líbit, ale určitě většině ano, protože je to docela zajímavý příběh.

Tímto bych chtěl poděkovat nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku knihy.
Knihu si můžete zakoupit zde.
Obrázky byly použity ze stránky Google.