Rozhovor s Kendare Blake

Po dlouhé době zase na blogu rozhovor s autorem nějaké knihy. Tentokrát je to můj druhý rozhovor se zahraničním autorem. Tentokrát mi na otázky odpověděla Kendare Blake, autorka knihy Anna krví oděná, kterou u nás vydalo nakladatelství Baronet. Kniha je úžasná, však si můžete na ní přečíst i mou recenzi na blogu a to zde. A o čem vlastně kniha je? Tady máte anotaci, obálku, atd. a pak hned navážeme na rozhovor. Tak tedy začneme.

Autorka: Kendare Blake
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 272
Díl: první
Rok vydání: 2013
Hodnocení obálky: 5/5

Cas Lowood zdědil vzácné poslání: zabíjí mrtvé.
Před ním to dělal jeho otec, dokud nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít. Vyzbrojen otcovým tajemným a smrtícím athame, Cas cestuje po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem, který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folklóru a snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost neřeší a přátele si drží od těla.
Když přijedou do nového města, aby našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou rutinu: nastěhovat se, vypátrat a zabít. Místo toho ale najde běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev. Od své smrti Anna zabíjí každého, kdo se opováží vstoupit do jejího opuštěného viktoriánského domu, kterému kdysi říkala domov.
Avšak z nějakého důvodu Casův život ušetří.

Ahoj Kendare, tak někteří čtenáři mého blogu tě možná ještě neznají, tak jestli by ses jim představila.

Jistě. Ahoj! Jmenuji se Kendare Blake. Píšu fikci, obvykle temnou fantasy nebo horrory. Jím více čokolády než je moje povolená denní dávka.

Takže k první otázce. Napsala jsi Annu krví oděnou, co tě inspirovalo k napsání zrovna takové knihy? Nebo to byl jen nápad v tvé hlavě, tak jsi ho využila?
Chtěla jsem napsat něco krvavého. Něco děsivého. Protože jsem si chtěla zahrát novou videohru se Sillent Hill. Nikdo se mnou ale bohužel nechtěl hrát. A tak se mi v mysli zjevilo Annino jméno. Anna v krvi oděná. V tu chvíli jsem přesně věděla, co je Anna zač.

Psala jsi mi, že pracuješ na něčem novém, řekneš nám jak se to bude jmenovat a o co půjde prosím?
Právě teď dokončuji Triologii Válka bohyň. První díl je nazván Antigoddess a v Americe vyjde v září. Je to konkrétně o umírajících řeckých bozích a znovuvtělených hrdinech. Athéna a Cassandra Trojská. Umírání bohy doopravdy naštvalo, a tak to nenechají jen tak být.

A jak ses vlastně dostala k psaní?
Ve škole. Nejvíce jsem si užila všechny psací projekty. Ale psaní obvykle začíná čtením. Láska ke čtení a touha vyprávět příběhy.

Tvá kniha u nás v Česku vyšla teprve nedávno, ale už je na knižních blozích plno recenzí a všechny co jsem zatím viděl jsou kladné, jsi ráda, že se čtenářům tvé knihy líbí?
Jsem nadšená! A jsem velmi vděčná recenzentům za to, že si našli čas na přečtení Anny a její zrecenzování. Anna měla neuvěřitelné štěstí. Držím jí palce, aby její štěstí pokračovalo.

Jak trávíš tvůj volný čas? Píšeš? Čteš si?
Hmmm, čtení a psaní jsou teď má práce, takže ve svém volném čase obvykle dělám něco jiného. Turistika nebo tenis v létě, televize, filmy a jídlo v zimě!

V poslední době vychází čím dál tím více knih. Jaké knihy a jací spisovatelé patří k tvým oblíbeným?
Mými oblíbenci jsou Joe Hill, Caitlin R Kiernan, Bret Easton Ellis, Milan Kundera a spousta dalších YA autorů. Je jich tolik…

Hodně rozšířená v této době se stává dystopie, četla jsi už nějakou dystopii? Jestli ano jakou a jak se ti líbila?
Moc nečtu dystopie. Četla jsem Hunger games a bylo to doopravdy neuvěřitelné. Nemohla jsem je odložit. A také jsem četla Article 5 od Kristen Simmons. Bylo to skvělé.

Jak se ti líbí obálka tvé knihy? Mi připadá hodně povedená.
S Anninou obálkou odvedli úžasnou práci. Tak dobrou práci, že nikdo tuto edici neměnil. Každá země použila stejnou obálku, což je úžasné! Bylo by také ale úžasné vidět i jiné návrhy obálek.

Je nějaká postava z tvé knihy inspirována nějakou postavou z tvého života?
Žádná postava není založena na skutečné osobě. Každá postava je sama sebou. Mají ale rysy osob ze skutečného života. Thomas řídí auto mého nejlepšího kamaráda ze střední. Počkat, to je lež. Jedna postava je reálná. Tybalt je moje kočka.

Jak dlouho ti trvalo napsat Annu?
Mám dojem, že Anna mi zabrala 6 měsíců. Možná o trochu později. Měla jsem pauzu, abych se mohla vdát.

Jelikož je Anna horor, tak by fanoušky zajímalo, jestli máš ráda horory, jako třeba filmy, ale taky knihy.
Mám ráda strašidelné věci. Miluji hororové filmy, ale nejenom krváky. Hostel je naprostá hrůza. Mám ale také ráda hororové knihy a temné knihy. Všechny temné věci. Užila jsem si Insidious a také The Cabin in the woods.

Teď něco, co nemá s tvou knihou nic společného. Určitě jsi četla, nebo aspoň viděla Harryho Pottera. Která postava z celé této série je tvá nejoblíbenější?
Hmm. V knihách mám nejraději Hermionu. A Hedviku s Klofanem. Ve filmu mám ráda Snapea.

A poslední otázka. Když píšeš o světě, ve kterém jsou duchové, tak věříš na duchy?
Ano. Ale nikdy jsem žádného neviděla. Moc děkuji za rozhovor, byla to vážně legrace!

Já jsem taky rád za rozhovor a ještě jednou Kendare děkuji :))

Autorka je hodně milá a jestli jste její knihu ještě nečetli, tak děláte chybu. Takže si jí co nejdříve přečtěte. A třeba si jí rovnou objednejte ze stránek nakladatelství a to zde. Děkuji taky Vendee, která mi hodně pomohla s překladem. A jako poslední věc. Určitě navštivte i webové stránky Kendare, které jsou tady: http://www.kendareblake.com/.

Rozhovor s Franciscem X. Storkem

Tak a je to tady. V jednom příspěvku jsem vám psal, že chystám rozhovor s autorem, ale neřekl jsem vám s kterým. Chtěl jsem, aby to bylo překvapení. Autor mi odepsal na mé otázky, a tak byl rozhovor připraven na blog. Otázek je podle mě dost, ale teď už k autorovi. Od Francisca u nás vyšla kniha Marcelo ve skutečném světě, kterou vydalo CooBoo. Knihu jsem četl, a byla vážně skvělá, tak proto jsem se rozhodl napsat autorovi a uspořádat s ním rozhovor. Nejdříve vám ale představím jeho knihu, a až pak přejdeme k rozhovoru.

Název: Marcelo ve skutečném světě
Autor: Francisco X. Stork
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2012
Mé hodnocení: 5/5
Má recenze na knihu: zde

Marcelo Sandoval slyší hudbu, kterou nikdo jiný neslyší. Je to jeden z projevů psychické poruchy podobné autismu, kterou trpí. Celý dosavadní život chodil na školu pro žáky se speciálními potřebami, ale toto léto se jeho otec rozhodl, že musí poznat skutečný svět a zaměstná ho ve své právnické firmě. Marcelo poznává, co je to zrada, zklamání, žárlivost, hněv i touha a láska, a učí se s tím vším vyrovnávat. Tento jedinečný příběh je příběhem o spravedlnosti i krutosti světa kolem nás a o tom, že každý z nás může někdy zaslechnout hudbu své duše.


Dobrý den Francisco, jsem rád, že jste souhlasil s rozhovorem pro můj blog, a velice děkuji, že jste si na mě udělal čas. Teď ale přejděme k otázkám.

1) Chtěl jste být už od malička spisovatelem, nebo úplně něčím jiným, a ke psaní jste se dostal úplnou náhodou?
Chtěl jsem se stát spisovatelem od té doby, co mi můj adoptivní otec dal psací stroj. To mi bylo sedm. Ale moji první knihu jsem napsal až v pětačtyřiceti letech. Mezitím jsem se stal právníkem, abych uživil rodinu.

2) Hodně se mi líbila vaše kniha Marcelo ve skutečném světě, která byla o chlapci, který trpí autismem, takže máte taky ještě nějakou podobnou knihu?
Nemám žádné jiné knihy o lidech, kteří by měli stejné postižení jako Marcelo. Mám knihu o mladíkovi, který má rakovinu. Vím, některé z mých knih vypadají, jako by byly jen o smutných věcech, ale když si je přečtete, uvědomíte si, že je v nich spousta naděje.

3) Jakou knihu která vás bavila jste četl naposledy?
Neustále čtu odlišné věci. Právě jsem dočetl knihu o mnoha způsobech, jakými se k sobě chovají zvířata. Bylo to úžasné. Lidé by se od zvířat mohli naučit pár věcí.

4) Čtete také knižní novinky typu Hunger Games, Divergence, Loď mezi hvězdami, atd?
Četl jsem první knihu trilogie Hunger games a většinu série Harryho Pottera. Bojím se, že jsem ale nebyl moc dobrý ve čtení fantasy, paranormálních, dystopických nebo romantických knih. Je toho tolik, zkoumání kvůli každé knize, také každý den pracuji, takže mám velmi málo času dělat toto všechno a ještě psát.

5) Pracujete právě na nějaké knize?
Právě jsem dokončil prvotní návrh knihy o dívce, která trpí depresemi. Už jsem ji předal mému editorovi a jsem si jistý, že je před námi několik měsíců úprav.

6) Čtete pravidelně i knižní blogy?
Ano, čtu blogy mladých recenzentů. Spousty mladých lidí jsou tak dobrými spisovateli, že si užívám čtení jejich článků - hlavně, když jsou jejich názory psány vtipně a upřímně. Také se poučím o ostatních knihách.

7) Co vás inspirovalo k napsání Marcela ve skutečném světě?
Chtěl jsem psát o někom, kdo by byl velmi hodný, chytrý a hodně by přemýšlel o Bohu. Také jsem měl sestřenici, která měla Aspergerův syndrom (stejný typ autismu, který má Marcelo), tak jsem Marcelovi také přisoudil tuto charakteristiku.

8) Co vás nejvíce baví na psaní knih?
Když jde psaní dobře, můžete se dostat do stavu, kdy se úplně ztratíte ve světě a postavách, který vytváříte. Najednou zvednete hlavu a tři hodiny jsou pryč. Myslím, že se dá říct, že na sebe na chvíli rád zapomínám.

9) Jak trávíte svůj volný čas?
Rád hraji tenis a chodím na procházky se psem. Jmenuje se Hobbes a je částečně pudl a částečně knírač. Zbytek mého volného času trávím čtením a když už můj mozek odmítá dál pracovat, dívám se na televizi nebo zjišťuji, co kdo dělá na Facebooku.

10) Jak byste nalákal lidi, kteří si čtou tenhle rozhovor na vaše knihy, nebo jen třeba na Marcela ve skutečném světě, který vyšel u nakladatelství CooBoo?
Myslím, že moje knihy se drobně liší od toho, co spousta mladých lidí čte. Mé knihy jsou realistické a hodně lidí si myslí, že tyto knihy nejsou tak zábavné, jako například fantasy. Ale spousta z nich mi také řekla, že jsou šťastní, že četli mé knihy, protože je dojaly a změnily jejich životy. Píšu pro lidi, kteří jsou ochotní nechat knihu a postavy v ní, aby se staly součástí jejich životů.

Ještě jednou vám velice děkuji za rozhovor.

Doufám, že se vám rozhovor líbil, autor je velice milý pán, a Marcela vám rozhodně doporučuji. Budu také rád za komentáře jak se vám rozhovor líbil, a jestli chcete také další rozhovory ;)

Rozhovor s autorkou knihy Gjorkové - Tajemství minulosti

Připravil jsem si pro vás rozhovor s Terezou Benešovou, kterou někteří z vás znají z jejího blogu pod přezdívkou Colleen. Zatím vydala knížku Gjorkové - Tajemství minulosti, kterou čtu a moc se mi líbí. Recenzi na knihu si přečtete v blízké době na blogu, ale teď už k rozhovoru. Jsem hrozně rád že s rozhovorem autorka souhlasila, a doufám že vás rozhovor potěší, a získáte pár nových informací.


Ahoj Colleen, děkuji ti moc, že sis udělala čas na tento rozhovor. Někteří čtenáři tě možná neznají, tak se nám prosím představ :)*

Není vůbec zač, já jsem moc ráda.
Jmenuji se Tereza Benešová, je mi 27 let a jsem studentka třetího ročníku FTVS UK. Narodila jsem se v Praze, ale teď žiji už šestým rokem na vesnici, kde jsem naprosto spokojená - je tu svatý klid :-D Mám ráda sport a lidi se smyslem pro humor. Sama sebe považuji za poměrně obyčejnou a nenápadnou osobu, jsem spíš introvert.
Psaní se věnuju oproti ostatním velmi krátce - necelý rok.

*Napsala jsi knihu Gjorkové - Tajemství minulosti, což je jestli se nemýlím tvá prvotina. Jak dlouho ti trvalo napsat knihu?*
- Ano, Gjorkové jsou prvotina. Vznikly z náhlého nápadu a z hlavy do počítače se dostaly zhruba během tří, čtyř měsíců.

*Gjorkové jsou často srovnávání s Harrym Potterem, co si o tom myslíš ty? Někomu to může připadat dobré, někomu zase ne, tak bych byl rád za tvůj
názor.*
- Kdyby mě lidé srovnávali s paní Rowlingovou, nepochybně bych byla nadšená, srovnávání Gjorků s HP už mě ale těší méně. Na druhou stranu nepopírám, že ze začátku ta podobnost je. Nebyl v tom záměr,ani snaha někoho kopírovat, ale spíš způsob, jak dostat svoji hrdinku odněkud někam. Jestli to byl způsob šťastný, ať posoudí jiní.
Od čtenářů jsem zatím slyšela vlastně jenom dva názory - buď se jim to líbí, protože jim to připomíná něco známého, co měli rádi, nebo jim to vadí.

*Jak tě vlastně napadl svět ve vodě? Vodní škola a tak?*
- Je to pro čtenáře a lidi všeobecně, stále ještě poměrně neprozkoumané území, které mi dává v podstatě volnou ruku. Tvorové žijící dole, všechny vodní zákonitosti... je to neokoukané a díky tomu je celé to prostředí celkem pružné a dobře se s ním pracuje.
A škola? - Jestli mám mít moudré obyvatele, nějaká vzdělávací instituce tam být musí ;-)

*Jak to probíhalo když jsi knihu chtěla vydat u nějakého nakladatelství, jak dlouho to trvalo a tak?*
-Nejvíc práce na celém textu odvedla Paccia Domna, která ten příběh dostala do ruky jako první a v té době ještě značně nehotový. Vytahala z něj všechny chyby, nelogičnosti a jiné zrůdnosti, a spolu jsme mu daly asi během dvou měsíců publikovatelnou formu. Tu jsem pak někdy v lednu zkusila nabídnout nakladatelství. Poslala jsem email s průvodním dopisem a ukázkou, a asi po čtrnácti dnech mi zazvonil telefon a pan Krigl mi sdělil, že se mu ukázka líbí a jestli bych mu mohla poslat celý rukopis.
S textem pak už dál pracovala paní korektorka, se kterou jsme si ho přehazovaly zhruba další měsíc. Když budu počítat dobu od poslední tečky do vydání, tak se dostanu někam ke čtyřem, pěti měsícům.

*Chtěla jsi vždycky napsat nějakou knihu, nebo se to stalo jen nějakou náhodou?*
- Upřímně, asi nechtěla :-D Možná, když sáhnu někam hodně hluboko do paměti, tak bych nějakou dětskou spisovatelskou touhu vytáhla, ale já v těch sedmi, osmi letech chtěla být i popelářkou, tak bych to nebrala moc vážně :-D
Takže mluvíme spíš o náhodě.
Když jsem psát musela (slohové práce apod.), tak mě to nebavilo. Teď psát chci, baví mě to a svým způsobem mě to i naplňuje. A dokud budu mít o čem, budu v tom pokračovat. Z nutnosti psát nebudu.

*Která postava z tvé knihy je tvá nejoblíbenější, a kterou naopak vůbec nemusíš?*
- To je docela těžká otázka :-D Svým způsobem je mám ráda všechny, protože jsou to takové moje děti. Ale pokud mám někoho opravdu jmenovat, tak jsem si celkem oblíbila Jacka Davise a za nejméně oblíbenou postavu bych si vybrala Caroline Backetovou.

*Jak trávíš volný čas?*
- Volný čas? Co to je? :-D
Ne, tak - Mám šestiletého syna a rodinu, které jsem se díky škole a práci v poslední době nevěnovala tolik, kolik bych chtěla a měla. Pokusím se jim ten nedostatek času o prázdninách trochu vynahradit. Taky nějakou knížku bych si ráda občas přečetla, ale je fakt, že prostě není kdy. Kdyby měl den čtyřicet hodin, vůbec bych se nezlobila :-D

*Pracuješ už na pokračování Gjorků?*
- Snažila jsem se, ale o zkouškovém jsem se snažit přestala. Nebyly na to myšlenky. Teď bych se zase ráda začala snažit, ale přibrala jsem si k tomu i jeden (zatím tajný :-D ) projekt, který jsme si vymyslely s Terkou Matouškovou, Bárou Jiříčkovou a Terkou Janišovou. Tak uvidím, jak budu stíhat. Zatím mám spíš takové střípky, které dohromady nedají víc, než dvě kapitoly.

*A kolik plánuješ vlastně ještě dílů? Bude to pokračovat,  že bude každý ročník zvlášť? :)*- Já jsem sérii původně snad ani neplánovala, ale nějak se mi to vymklo :-D
Měla bych se vejít do tří knih. Respektive, jestli se mi to zase vymkne, tak budou ty knihy tlusté, ale víc jak tři nebudou.
Každý ročník zvlášť nechci. Díly na sebe budou vzájemně navazovat. Což znamená, že pojedeme i přes školní prázdniny a dokonce je dost dobře možné, že se do školy už vůbec nevrátíme. (Teď teda ale prozrazuju hodně :-D )

*Čteš YA knihy? Jestli jo, které jsou tvé nejoblíbenější? :)*
- Já jsem za posledních pár let přečetla tak málo knih, že by mě měla hanba fackovat. Jediné co čtu, jsou tak maximálně školní skripta...
Takže odpověď zní ne, ale ráda bych to napravila. Mám už poměrně slušný seznam toho, co bych si v nejbližší době chtěla přečíst. A hned při nejbližší příležitosti začnu Divergencí, kterou jsem teď dostala k narozeninám. Fakt se na ní těším.

*Máš něco společného s nějakou postavou z tvé knihy?*
- Svým způsobem ano, ale neřeknu s kterou, ani co. Čtenář, který mě nezná, to ale nepozná, protože i já sama jsem to vlastně zjistila docela nedávno, když jsem o tom začala hlouběji přemýšlet. Navíc se to v prvním díle vlastně ani neobjeví. Možná jen trochu.
Ale to je asi normální, že se do příběhu nebo postav promítají zážitky, zkušenosti nebo něco ze života toho, kdo je píše.

*A jak vlastně probíhalo psaní knihy?*
- Celá kniha vznikla během docela krátké doby, až mě samotnou dnes překvapuje, jak se mi to vlastně podařilo.
Nepsala jsem každý den, ale když jsem měla čas a tu správnou „náladu“ dokázala jsem nadatlovat za den i celou kapitolu. Je fakt, že jsem v té době prakticky nemyslela na nic jiného, takže to šlo snadno :-D

Ještě jednou ti děkuji Colleen za rozhovor, jsem rád že sis udělala čas, a doufám že se čtenářům také líbil. Kdyby jste měli na autorku nějaké otázky, tak je piště do komentářů, a buď si je autorka přečte a odepíše vám sama, a nebo jí je pošlu, a odpovědi vám taky pošlu :))